Daň z nemovitosti je tzv. přímou daní, která je řízena zákonem č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti. Je složená ze dvou dílčích daní – daně ze staveb a daně z pozemků.

Koho se daň týká?

To je snad nejdůležitější informace. Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitosti má vlastník stavby, bytu, samostatného nebytového prostoru nebo pozemku, který si v minulém roce nemovitost či pozemek koupil, nebo dostal darem. Přiznání k dani z nemovitosti musí podat také ten, kdo nemovitost koupil nebo dostal již dříve, ale změnily se u něj okolnosti, které jsou pro vyměření daně podstatné (přístavba, změna výměry nemovitosti, vznik stavební parcely z pozemku). Existují však také výjimečné případy, kdy tuto daň může platit nájemce nebo uživatel stavby či pozemku. Děje se tak v případě, že majitel není znám. Pokud si myslíte, že když budete hrát mrtvého brouka a vaše vlastnictví nemovitosti zatajíte, nikdo na to nepřijde, jste na omylu. Finanční úřady dostávají z katastru nemovitostí informace a případné hříšníky si najdou. Obešlou vás s výzvou k podání přiznání s pokutou.

Kdy je třeba přiznání k dani z nemovitosti odevzdat?

Pokud tedy spadáte mezi osoby, pro něž podání daňového přiznání platí, musíte si zapamatovat jedno důležité datum – 31. ledna. Do konce ledna je totiž nutné přiznání odevzdat, jinak by vám hrozila pokuta. Pokud zapomenete, ale stihnete vše napravit ještě v prvních pěti únorových pracovních dnech, úřad je většinou tolerantní a dokáže přimhouřit oči. V případě, že se však opozdíte podstatně více, musíte počítat s jistými sankcemi, které činí minimálně 500 Kč. Je třeba s nápravou neotálet, pokuta totiž každý den vašeho prodlení poroste o 0,05 procenta z výše daně. Nejvyšší možná pokuta může činit ze zákona 5% z výše daně a 300 000 korun.

Jiné je to v případě, kdy vlastník nemovitosti přistavoval, nebo jinak měnil výměru či charakter své nemovitosti a o zanesení změn do katastru zažádal až na sklonku roku. Zápis změn bude proveden až v roce následujícím – lhůta pro podání daňového přiznání se tak prodlouží. Majitel nemovitosti na to bude mít tři měsíce následující po konci měsíce, ve kterém k zápisu do katastru došlo. Pokud by došlo k prodlení, platí dále již stejná pravidla jako pro ostatní.

Kam přiznání daně z nemovitosti zajít odevzdat?

Majitelé nemovitostí mají v roce 2013 již o něco snadnější práci – stačí, když vyplní a podají pouze jedno daňové přiznání a to i v případě, že vlastní více nemovitostí. Ty se však musí nacházet na území jednoho kraje. Rovněž úhrada této daně může být za všechny nemovitosti provedena jedinou platbou. Správu daně z nemovitosti vykonává od roku 2013 celkem 14 finančních úřadů sídlících v krajských městech a v hlavním městě Praze a to prostřednictvím svých územních pracovišť. Díky tomu je možné sloučení daňových povinností za jednotlivé nemovitosti do jediné a nemusí jej spravovat různé finanční úřady v jednom kraji, jak tomu bylo doposud. Rovněž stávající spisy k dani z nemovitosti mohou být sloučeny do jediného spisu.
O tom, které konkrétní územní pracoviště finančního úřadu bude váš spis spravovat, rozhoduje místo vašeho trvalého pobytu, nebo sídlo právnické osoby v konkrétním kraji. Jakmile přiznání daně z nemovitosti jednou podáte, nemusíte se dále o nic starat (pokud tedy například dále nepřistavujete). Každý rok vám do schránky přijde složenka z finančního úřadu vyzývající k zaplacení předepsané výše daně. Vám pak nezbývá, než ji zaplatit.

Do kdy je třeba daň z nemovitosti zaplatit?

Pokud vaše daň nepřesáhne 1 000 Kč, musíte ji zaplatit najednou do 31. května. Pozor! To však neznamená, že peníze musíte do konce května odeslat. Do tohoto dne musí finanční úřad vaše peníze již obdržet, proto si dejte alespoň nějakou časovou rezervu, abyste zaplatili včas! Pokud je výše daně z nemovitosti vyšší než 5000 Kč, může majitel nemovitosti využít možnosti rozkladu poplatku do dvou splátek. První z nich je pak třeba uhradit do konce května a druhou do konce listopadu.

Co se stane v případě, že nezaplatíte včas? Pokud jste zapomněli nebo nestihli daň zaplatit ve stanoveném termínu, začne vám každý den neuhrazení nabíhat úrok z prodlení. Ten začne nabíhat od pátého pracovního dne prodlení a je definován zákonem jako roční repo sazba, kterou vyhlašuje Česká národní banka, k níž se přičte 14%. Aktuální repo sazba dosahuje 0,05% - výše z prodlení dlužné částky tak činí 14, 05% z dlužné částky. Pokud se stane, že celkové úroky z prodlení nepřesáhnou částku 200 korun, finanční úřad vám je odpustí.

Jak zaplatit daň z nemovitosti?

Každý finanční úřad má své vlastní číslo účtu, k němuž musíte připojit univerzální předčíslí 7755. Účet je veden u České národní banky, její kód je 0710. Poslední, co musíte zadat, je variabilní číslo, tedy vaše rodné číslo bez lomítka, IČ nebo DIČ.

Na kolik daň z nemovitosti vyjde?

Daň z nemovitosti se vypočítává pomocí poměrně složitého vzorce. Výše daně u pozemku závisí na výměře pozemku, jeho druhu (je rozdíl, pokud vlastníte zahradu nebo třeba hospodářský les), na průměrné ceně pozemku za metr čtvereční i na zastavěné ploše. V případě nemovitosti záleží na tom, zda se jedná o obytný dům, byt nebo třeba stavbu určenou k podnikatelské činnosti v zemědělství, důležité je také, kolik má nemovitost nadzemních podlaží, kolik žije v dané obci obyvatel (tzv. základní koeficient platný pro obec) a místní koeficient, který je každoročně určován radnicí.

Pro výpočet daně z nemovitosti slouží nejrůznější daňové kalkulačky, které je možné najít na internetu. Obecný vzoreček pro výpočet však zní nějak takto: vynásobíme výměru nemovitosti s daňovou sazbou, koeficientem pro obec a místním koeficientem. Výsledná daň se pak zaokrouhlí na celé koruny nahoru. V případě, že by se ze zákona změnila výše saně, budete o tom informováni novým daňovým výměrem.

- jpa -