.jpg "Profiterasy - kompletní realizace teras")
Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
07.08.2007
Symbolem australského Sydney se před zhruba 35 lety stala budova opery. Monumentální stavbu připomínající podle nadšenců vzlétající labuť, obří plachetnici či shluk lastur a podle kritiků souložící želvy nebo rozhádané jeptišky, která do letošního 7. července bojovala s dvacítkou dalších staveb o titul jednoho ze sedmi novodobých divů světa, provází zajímavá a strastiplná historie jejího zrození.
Kořeny architektonického skvostu zasazeného do bezprostřední blízkosti přístavního zálivu sahají do padesátých let minulého století, kdy ještě nikdo netušil, jaký věhlas budova po celém světě získá, ale hlavně jaké problémy ji potkají už během samotné stavby. Vše vypuklo v roce 1957, kdy v architektonické soutěži vypsané australskou vládou vyhrál tehdy naprosto neznámý osmatřicetiletý dánský autor Jörn Utzon.
Jako podle filmového scénáře byl jeho návrh zamítnut už v prvním kole, aby byl nakonec tento mladý tvůrce, který tou dobou neměl na svém kontě ještě žádné zásadní dílo, vrácen do hry a zcela uchvátil porotu a zvítězil. Realizace projektu pak byla velice dramatická, Utzon několikrát musel pozměnit své návrhy a rozpočet na gigantickou stavbu v sousedství ocelového Přístavního mostu Johna Bradfielda se vyšplhal ze sedmi amerických dolarů na téměř patnáctinásobek. Zejména finanční nákladnost celého projektu si rozhněvala konzervativní australskou opozici, která po převzetí výkonné moci v zemi otce stavby roku 1966 odvolala z funkce hlavního architekta a nechala ji dokončit místními inženýry. Utzon zahořkl, zemi opustil a 40 let se k protinožcům nevrátil.
Právě v tomto kroku je největší svízel celého komplexu. Přestože byla budova nakonec i přes všechny peripetie bez svého stvořitele dokončena a roku 1973 královnou Alžbětou II. slavnostně otevřena, potýká se nadále s problémy. Ten hlavní tkví v neucelenosti exteriérů s interiéry, které Australané vytvořili po svém bez ohledu na původní Utzonovy plány. Operní sály jsou malé a technicky nevyhovují provedení větších a náročnějších divadelních kusů. Opera v Sydney je tak více turistickou architektonickou zajímavostí než operním stánkem. Navíc je to obrovský žrout peněz, neboť byla zjištěna krátká životnost použitých materiálů na spoje betonových skořepin, které je potřeba velmi nákladně za prostředky v řádu dalších desítek milionů australských dolarů nadále opravovat.
Stejně však jako byla některými zatracována a kritizována, je budova opery mnohými velebena. Nedávno byla například zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Také Jörn Utzon se dočkal uznání, když byl poctěn významnou Pritzkerovou cenou. A ačkoliv mezi sedm nových divů lidé v internetovém hlasování stavbu nezařadili, o její výjimečnosti mluví fakt, že byla na seznam 21 památek, o kterých se hlasovalo, vůbec zařazena, neboť šlo mezi nimi o jedinou stavbu 20. století a o jediné dílo dosud žijícího člověka.
Utzonův návrh sklízí úspěchy díky několika faktům. V prvé řadě je na komplex úchvatný pohled shora - a vzhledem k tomu, že leží poměrně nízko, to byl geniální tah. Zázemí opery a technické záležitosti byly přesunuty do podzemí, a tak mohl autor tvořit bez ohledu na tyto provozní věci a nechat se unášet jen svými architektonickými vizemi, které byly velmi nápadité. Opera bere dech i díky místu, kde leží. Kombinace ocelově šedého mostu v pozadí, modré mořské vody a zeleně přilehlé botanické zahrady tvoří na tzv. na Bannelong Pointu neocenitelné sousedství.
Pár technických dat závěrem: "Opera House" leží na ploše 2,2 hektaru, je 183 metrů dlouhá a 118 metrů široká a ční do výšky 67 metrů. Na střechu bylo použito milion bílých lesklých a matných žlutých švédských dlaždic, které jsou ve dne ozářeny sluncem a v noci reflektory a krásně "svítí". Betonové skořepiny vytvářející lastury/plachty, které byly největším oříškem celé stavby, váží přes 160 tisíc tun. Uvnitř budovy nalezneme pět samostatných sálů, výstavní prostory, tři restaurace, šestici barů a na šedesátku šaten. V hledištích je téměř pět a půl tisíce míst. Opera v Sydney, kde působí filharmonický a symfonický orchestr a také soubor sydneyského divadla, se rovněž může pochlubit dvěma nej: najdeme tady největší mechanické varhany na světě s deseti a půl tisíci píšťal a největší divadelní oponu na světě utkanou z vlny.
Text: efa
Foto: syndeyoperahouse.com
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 18333 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.Tepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.
Další články na téma Architekti a projektanti
Moderní architektura XXIII. – Hotel Josef
Přímo v centru Prahy vyrostl před více než třemi lety pozoruhodný skvost z dílny Evy Jiřičné, úspěšné české architektky žijící v Londýně, která je autorkou mnoha zásadních budov, jež se zapsaly do dějin moderní architektury. Jedná se o čtyřhvězdičkový Hotel Josef v ulici Rybná 20.
Moderní architektura ve světě IV. - World Trade Center
Před 11. zářím 2001 se určitě našla spousta lidí, která název slavných manhattanských mrakodrapů ani neznala, oním dnem před pěti lety se však vše změnilo. Po teroristických útocích na USA, konkrétně právě na "Dvojčata", která byla součástí Světového obchodního centra, zná zkratku WTC neboli World Trade Center snad každý.
Bydlení v rodinném domě na míru na okraji Prahy
Stále více lidí utíká z centra Prahy a shání bydlení, které by jim umožnilo žít stranou od chaosu velkoměsta, v blízkosti přírody a zároveň se snadnou dostupností do práce. Musí tak být nejen příjemné, ale také praktické. Právě takové bydlení nabízí firma JUNG. CZ a. s. zabývající se výstavbou a prodejem rodinných domů a bytů v řadových domech se zahradou.
Program Génius - nechte slunce platit hypotéku!
Už loňský veletrh FOR ARCH představil naprosto šokující novinku, kterou je program Génius společnosti Ekonomické stavby. „Přišli jsme na český trh s novým modelem financování, který můžeme opravdu nazvat jednoduše – geniální,“ říká David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby.
Moderní architektura ve světě III. -
Třiapadesátiletý Francouz Dominique Perrault patří mezi nejvýraznější světové architekty současnosti. Když se podíváme na mapu jeho děl, jsou roztroušena po celé Evropě a několik jich realizoval v rámci globalizace i v Asii a v Americe bez ohledu na svou státní přislušnost. Jeho nejnovějším projektem jsou tzv. "Meta-Buildings".
Bytové a řadové rodinné domy Romance
V klidné lokalitě Praha-Uhříněves, v blízkosti vodních ploch Nadýmač a Hostice, vzniká pod názvem Romance soubor bytových a rodinných domů. Výhodou je komorní atmosféra bydlení v sousedství přírody, mínusem větší vzdálenost do centra metropole.
Nebojte se spolupráce s architektem
Stavba domu není jednoduchou a už vůbec ne levnou záležitostí. Pokud se rodina rozhodne pro stavbu či větší rekonstrukci domu, každý z jejich členů má jisté představy o svém koutku. S harmonizaci jednotlivých představ může pomoci architekt.
Moderní architektura VII. – Od pomníku k metronomu
Specifickou ikonou české metropole se stal v 50. letech 20. století Stalinův pomník na Letenské pláni. Diskutovaný, nenáviděný a kontroverzní. Dnes místo obřího kolosu shlíží z Letné dolů do centra metronom.
