Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
07.08.2007
Symbolem australského Sydney se před zhruba 35 lety stala budova opery. Monumentální stavbu připomínající podle nadšenců vzlétající labuť, obří plachetnici či shluk lastur a podle kritiků souložící želvy nebo rozhádané jeptišky, která do letošního 7. července bojovala s dvacítkou dalších staveb o titul jednoho ze sedmi novodobých divů světa, provází zajímavá a strastiplná historie jejího zrození.
Kořeny architektonického skvostu zasazeného do bezprostřední blízkosti přístavního zálivu sahají do padesátých let minulého století, kdy ještě nikdo netušil, jaký věhlas budova po celém světě získá, ale hlavně jaké problémy ji potkají už během samotné stavby. Vše vypuklo v roce 1957, kdy v architektonické soutěži vypsané australskou vládou vyhrál tehdy naprosto neznámý osmatřicetiletý dánský autor Jörn Utzon.
Jako podle filmového scénáře byl jeho návrh zamítnut už v prvním kole, aby byl nakonec tento mladý tvůrce, který tou dobou neměl na svém kontě ještě žádné zásadní dílo, vrácen do hry a zcela uchvátil porotu a zvítězil. Realizace projektu pak byla velice dramatická, Utzon několikrát musel pozměnit své návrhy a rozpočet na gigantickou stavbu v sousedství ocelového Přístavního mostu Johna Bradfielda se vyšplhal ze sedmi amerických dolarů na téměř patnáctinásobek. Zejména finanční nákladnost celého projektu si rozhněvala konzervativní australskou opozici, která po převzetí výkonné moci v zemi otce stavby roku 1966 odvolala z funkce hlavního architekta a nechala ji dokončit místními inženýry. Utzon zahořkl, zemi opustil a 40 let se k protinožcům nevrátil.
Právě v tomto kroku je největší svízel celého komplexu. Přestože byla budova nakonec i přes všechny peripetie bez svého stvořitele dokončena a roku 1973 královnou Alžbětou II. slavnostně otevřena, potýká se nadále s problémy. Ten hlavní tkví v neucelenosti exteriérů s interiéry, které Australané vytvořili po svém bez ohledu na původní Utzonovy plány. Operní sály jsou malé a technicky nevyhovují provedení větších a náročnějších divadelních kusů. Opera v Sydney je tak více turistickou architektonickou zajímavostí než operním stánkem. Navíc je to obrovský žrout peněz, neboť byla zjištěna krátká životnost použitých materiálů na spoje betonových skořepin, které je potřeba velmi nákladně za prostředky v řádu dalších desítek milionů australských dolarů nadále opravovat.
Stejně však jako byla některými zatracována a kritizována, je budova opery mnohými velebena. Nedávno byla například zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Také Jörn Utzon se dočkal uznání, když byl poctěn významnou Pritzkerovou cenou. A ačkoliv mezi sedm nových divů lidé v internetovém hlasování stavbu nezařadili, o její výjimečnosti mluví fakt, že byla na seznam 21 památek, o kterých se hlasovalo, vůbec zařazena, neboť šlo mezi nimi o jedinou stavbu 20. století a o jediné dílo dosud žijícího člověka.
Utzonův návrh sklízí úspěchy díky několika faktům. V prvé řadě je na komplex úchvatný pohled shora - a vzhledem k tomu, že leží poměrně nízko, to byl geniální tah. Zázemí opery a technické záležitosti byly přesunuty do podzemí, a tak mohl autor tvořit bez ohledu na tyto provozní věci a nechat se unášet jen svými architektonickými vizemi, které byly velmi nápadité. Opera bere dech i díky místu, kde leží. Kombinace ocelově šedého mostu v pozadí, modré mořské vody a zeleně přilehlé botanické zahrady tvoří na tzv. na Bannelong Pointu neocenitelné sousedství.
Pár technických dat závěrem: "Opera House" leží na ploše 2,2 hektaru, je 183 metrů dlouhá a 118 metrů široká a ční do výšky 67 metrů. Na střechu bylo použito milion bílých lesklých a matných žlutých švédských dlaždic, které jsou ve dne ozářeny sluncem a v noci reflektory a krásně "svítí". Betonové skořepiny vytvářející lastury/plachty, které byly největším oříškem celé stavby, váží přes 160 tisíc tun. Uvnitř budovy nalezneme pět samostatných sálů, výstavní prostory, tři restaurace, šestici barů a na šedesátku šaten. V hledištích je téměř pět a půl tisíce míst. Opera v Sydney, kde působí filharmonický a symfonický orchestr a také soubor sydneyského divadla, se rovněž může pochlubit dvěma nej: najdeme tady největší mechanické varhany na světě s deseti a půl tisíci píšťal a největší divadelní oponu na světě utkanou z vlny.
Text: efa
Foto: syndeyoperahouse.com
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 18123 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Stýská se vám po létě? Pořiďte si bazén se zimní slevou!
Využijte nejvýhodnějších cen plastových bazénů MACHOV během zimních měsíců. Odolné bazény s unikátní konstrukcí, se zastřešením a zárukouUmělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých míst.Tepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.TERRAN – barevný svět střech
Když se dokonalá směs barev a tvarů smíchá s téměř staletými výrobními zkušenostmi a technologiemi, vznikne nadčasový a moderní střešní systém. Naše společnost, která působí na trhu už několik generací, se vyznačuje neustálou snahou o inovaci a rozvoj našich služeb.Stavební systém VELOX od firmy HOFFMANN Chrudim
Využijte zkušeností lídra a výhradního partnera výrobny stavebního systému VELOX. Již přes 2900 realizací stavebního systému VELOX energeticky úsporných, nízkoenergetických a pasivních staveb za posledních 32 let. Zkušenost. Kvalita. Serióznost.
Další články na téma Architekti a projektanti
Moderní architektura ve světě XIX. - Zelená architektura
V pražské Galerii Jaroslava Fragnera byl 30. října v nově zrekonstruovaných prostorách odstartován rozsáhlý mezinárodní výstavní projekt s názvem Zelená architektura. Do poloviny prosince si tady můžete prohlédnout čtyři paralelní výstavy věnované nízkoenergetickým, pasivním a ekologickým stavbám.
Moderní architektura XXIII. – Hotel Josef
Přímo v centru Prahy vyrostl před více než třemi lety pozoruhodný skvost z dílny Evy Jiřičné, úspěšné české architektky žijící v Londýně, která je autorkou mnoha zásadních budov, jež se zapsaly do dějin moderní architektury. Jedná se o čtyřhvězdičkový Hotel Josef v ulici Rybná 20.
Trend v bydlení mladých, tzv. cohousing konečně i v Čechách
Dříve se mladé páry či rodiny stěhovaly především do obrovských několikapatrových panelových komplexů, ale dnes již tato anonymní sídliště příliš nelákají. Mladí lidé čím dál více preferují komornější bydlení. S tím souvisí způsob bydlení zvaný cohousing, který by se dal přeložit jako „blízké sousedské bydlení“.
Moderní architektura XXI. - Porsche Museum ve Stuttgartu
Německé město Stuttgart je pro mnohé synonymem světa automobilů. Právě tady - na místě, kde už před sedmi desítkami let vznikaly první návrhy luxusních sportovních vozů - byla poslední lednový den letošního roku otevřena stálá expozice všech slavných modelů Porsche.
Moderní architektura XXVII. - Barrandovské terasy
K nejvýznamnějším objektům funkcionalismu v Čechách patří Barrandovské terasy na stejnojmenné pražské skále. Bohužel během totalitní éry tato chlouba metropole zcela zchátrala a teprve dnes se pracuje na znovuoživení této pozoruhodné dominanty pátého pražského obvodu.
Moderní architektura VIII. - Ještěd
Už od 18. století vztyčovali lidé na vrcholu Ještědu, který je zřejmě nejznámější dominantou severních Čech a symbolem Liberecka, kříže a pamětní kameny, na přelomu 19. a 20. století tady byla postavena rozhledna s horskou chatou, která později vyhořela.
Čeští studenti uspěli s projektem AIR House na soutěži v USA
Může existovat dům, jehož jediným zdrojem energie je Slunce? Ano, může! Veřejnost o tom přesvědčili čeští studenti, kteří navrhli a postavili energeticky soběstačný dům s názvem AIR House. S tímto unikátním domem budoucnosti uspěli dokonce v USA, na prestižní soutěži Solar Decathlon 2013, kde se umístili na třetím místě.
Moderní architektura ve světě V. - Brasília
Dnes si nebudeme povídat o jedné konkrétní stavbě, ale o celé řádce budov, které spolu velmi úzce souvisejí a tvoří jeden nedílný celek. Jedná se totiž o celé město, které bylo dopředu vyprojektováno a naráz postaveno na zelené louce, a navíc pod dohledem jednoho hlavního architekta, jenž je autorem všech zásadních staveb. Řeč je o Brasílii, hlavním městě jihoamerické Brazílie.