Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
07.08.2007
Symbolem australského Sydney se před zhruba 35 lety stala budova opery. Monumentální stavbu připomínající podle nadšenců vzlétající labuť, obří plachetnici či shluk lastur a podle kritiků souložící želvy nebo rozhádané jeptišky, která do letošního 7. července bojovala s dvacítkou dalších staveb o titul jednoho ze sedmi novodobých divů světa, provází zajímavá a strastiplná historie jejího zrození.
Kořeny architektonického skvostu zasazeného do bezprostřední blízkosti přístavního zálivu sahají do padesátých let minulého století, kdy ještě nikdo netušil, jaký věhlas budova po celém světě získá, ale hlavně jaké problémy ji potkají už během samotné stavby. Vše vypuklo v roce 1957, kdy v architektonické soutěži vypsané australskou vládou vyhrál tehdy naprosto neznámý osmatřicetiletý dánský autor Jörn Utzon.
Jako podle filmového scénáře byl jeho návrh zamítnut už v prvním kole, aby byl nakonec tento mladý tvůrce, který tou dobou neměl na svém kontě ještě žádné zásadní dílo, vrácen do hry a zcela uchvátil porotu a zvítězil. Realizace projektu pak byla velice dramatická, Utzon několikrát musel pozměnit své návrhy a rozpočet na gigantickou stavbu v sousedství ocelového Přístavního mostu Johna Bradfielda se vyšplhal ze sedmi amerických dolarů na téměř patnáctinásobek. Zejména finanční nákladnost celého projektu si rozhněvala konzervativní australskou opozici, která po převzetí výkonné moci v zemi otce stavby roku 1966 odvolala z funkce hlavního architekta a nechala ji dokončit místními inženýry. Utzon zahořkl, zemi opustil a 40 let se k protinožcům nevrátil.
Právě v tomto kroku je největší svízel celého komplexu. Přestože byla budova nakonec i přes všechny peripetie bez svého stvořitele dokončena a roku 1973 královnou Alžbětou II. slavnostně otevřena, potýká se nadále s problémy. Ten hlavní tkví v neucelenosti exteriérů s interiéry, které Australané vytvořili po svém bez ohledu na původní Utzonovy plány. Operní sály jsou malé a technicky nevyhovují provedení větších a náročnějších divadelních kusů. Opera v Sydney je tak více turistickou architektonickou zajímavostí než operním stánkem. Navíc je to obrovský žrout peněz, neboť byla zjištěna krátká životnost použitých materiálů na spoje betonových skořepin, které je potřeba velmi nákladně za prostředky v řádu dalších desítek milionů australských dolarů nadále opravovat.
Stejně však jako byla některými zatracována a kritizována, je budova opery mnohými velebena. Nedávno byla například zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Také Jörn Utzon se dočkal uznání, když byl poctěn významnou Pritzkerovou cenou. A ačkoliv mezi sedm nových divů lidé v internetovém hlasování stavbu nezařadili, o její výjimečnosti mluví fakt, že byla na seznam 21 památek, o kterých se hlasovalo, vůbec zařazena, neboť šlo mezi nimi o jedinou stavbu 20. století a o jediné dílo dosud žijícího člověka.
Utzonův návrh sklízí úspěchy díky několika faktům. V prvé řadě je na komplex úchvatný pohled shora - a vzhledem k tomu, že leží poměrně nízko, to byl geniální tah. Zázemí opery a technické záležitosti byly přesunuty do podzemí, a tak mohl autor tvořit bez ohledu na tyto provozní věci a nechat se unášet jen svými architektonickými vizemi, které byly velmi nápadité. Opera bere dech i díky místu, kde leží. Kombinace ocelově šedého mostu v pozadí, modré mořské vody a zeleně přilehlé botanické zahrady tvoří na tzv. na Bannelong Pointu neocenitelné sousedství.
Pár technických dat závěrem: "Opera House" leží na ploše 2,2 hektaru, je 183 metrů dlouhá a 118 metrů široká a ční do výšky 67 metrů. Na střechu bylo použito milion bílých lesklých a matných žlutých švédských dlaždic, které jsou ve dne ozářeny sluncem a v noci reflektory a krásně "svítí". Betonové skořepiny vytvářející lastury/plachty, které byly největším oříškem celé stavby, váží přes 160 tisíc tun. Uvnitř budovy nalezneme pět samostatných sálů, výstavní prostory, tři restaurace, šestici barů a na šedesátku šaten. V hledištích je téměř pět a půl tisíce míst. Opera v Sydney, kde působí filharmonický a symfonický orchestr a také soubor sydneyského divadla, se rovněž může pochlubit dvěma nej: najdeme tady největší mechanické varhany na světě s deseti a půl tisíci píšťal a největší divadelní oponu na světě utkanou z vlny.
Text: efa
Foto: syndeyoperahouse.com
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 14661 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Rolety Den a noc se slevou až 45%. Kupujte na fexi.cz.
Pro naše zákazníky jsme připravili výjimečnou akci - sleva na všechny rolety Den a noc až ve výši 45%. Více se dozvíte na fexi.cz.Vlastní výroba sprchových boxů, vířivých van a parních lázní – vytvořte si domácí wellness
Kvalitní česká výroba relaxačního a rehabilitačního zařízení. Masážní vany, parní boxy a další, vše vyrábíme v mnoha provedeních s ohledem na přání zákazníka. Jsme česká firma ARTTEC, která se již 25 let zabývá výrobou a prodejem sanitárního zařízení.Univerzální komínový systém CJ BLOK®
Univerzální komínový systém CJ BLOK® je určený pro všechny druhy paliv, pro suchý i mokrý provoz, je bezpečný a odolný vůči požáru. Je dodáván jako kompletní stavebnice všech prvků se zárukou 30 let spolehlivé funkce i při stavbě svépomoci.Kyvné dveře tzv. lítačky – specialita v nabídce firmy MONTKOV, spol. s r.o.
Kyvné dveře, někdy též „lítačky“, jsou stálicí v nabídce firmy MONTKOV a průběžně se vyrábí pro zákazníky, kteří chtějí využít v obytných i provozních objektech možnosti a výhody otevírání dveří v obou směrech průchodu.
Další články na téma Architekti a projektanti
Moderní architektura XXIX. - Penzion pro seniory Hvězda
V místě bývalé zahrádkářské kolonie v šestém pražském obvodě vyrostl před necelými dvěma lety nový Penzion pro seniory s názvem Hvězda. Jedná se o moderní jednopatrový pavlačový zvlněný dům určený k bydlení starých lidí.
Moderní architektura XXVII. - Barrandovské terasy
K nejvýznamnějším objektům funkcionalismu v Čechách patří Barrandovské terasy na stejnojmenné pražské skále. Bohužel během totalitní éry tato chlouba metropole zcela zchátrala a teprve dnes se pracuje na znovuoživení této pozoruhodné dominanty pátého pražského obvodu.
Moderní architektura ve světě I. - La Défense
Po třicetidílném seriálu o moderní architektuře v České republice vám přinášíme první díl série Moderní architektura ve světě. První díl je věnován pařížské čtvrti La Défense. Výstavba této části města nad Seinou vypukla v roce 1958 a byla jedním z nejodvážnějších počinů poválečné francouzské architektury.
Jak na nový byt
Klient si zakoupil nový mezonetový byt v Praze. Oslovil nás za účelem architektonického návrhu a následné realizace celého interiéru. Co se týče architektonického návrhu, hlavním požadavkem bylo vyřešit prostor dispozičně, pak navrhnout vhodné barevné, materiálové a produktové řešení.
Ideální rodinný domek pro milovníky velkých prosklených prostor
V malé vesnici na Vysočině nedaleko Jihlavy vyrostl před pár lety útulný rodinný dům, jehož kouzlo spočívá především v nenásilném zasazení konceptu domku do exteriéru, ve velkých prosklených plochách obvodových zdí, v otevřených prostorech, ve využití kvalitních přírodních materiálů s přiznáním jejich přirozených vlastností a barev či v kombinaci nového se starým až starožitným, a to vše se zachováním čisté elegance, decentnosti a vzdušnosti.
Jak vypadají nejmenší byty světa a jak se v nich žije?
Možná si s železnou pravidelností kladete stále stejnou otázku: „Proč se tísníme v tak malém bytě?“ Pro váš lepší pocit jsme pro vás zmapovali nejmenší byty světa. Možná, že nakonec uznáte, že to s vaším bydlením není zas tak zlé.
Bytový projekt Slunečný vrch Jihlava
V klidné části Jihlavy, v Horním Kosově, který se stává jednou z nejdynamičtěji rostoucích oblastí města, vyrůstá bytový projekt Slunečný vrch pro zájemce všech věkových skupin. Z jižní strany bude navazovat na stávající zástavbu bytových domů, z východní strany jej bude lemovat ulice S.K.Neumanna, ze severní strany bude napojen na ulici Buková a konečně ze západní strany naváže na volný prostor v podobě zatravněné plochy.
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Sociolog urbanismu či apoštol moderny. Tak se přezdívalo Le Corbusierovi, původem švýcarskému architektovi, kterého mnozí mylně považují za Francouze, neboť k této zemi sám inklinoval.
