Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
07.08.2007
Symbolem australského Sydney se před zhruba 35 lety stala budova opery. Monumentální stavbu připomínající podle nadšenců vzlétající labuť, obří plachetnici či shluk lastur a podle kritiků souložící želvy nebo rozhádané jeptišky, která do letošního 7. července bojovala s dvacítkou dalších staveb o titul jednoho ze sedmi novodobých divů světa, provází zajímavá a strastiplná historie jejího zrození.
Kořeny architektonického skvostu zasazeného do bezprostřední blízkosti přístavního zálivu sahají do padesátých let minulého století, kdy ještě nikdo netušil, jaký věhlas budova po celém světě získá, ale hlavně jaké problémy ji potkají už během samotné stavby. Vše vypuklo v roce 1957, kdy v architektonické soutěži vypsané australskou vládou vyhrál tehdy naprosto neznámý osmatřicetiletý dánský autor Jörn Utzon.
Jako podle filmového scénáře byl jeho návrh zamítnut už v prvním kole, aby byl nakonec tento mladý tvůrce, který tou dobou neměl na svém kontě ještě žádné zásadní dílo, vrácen do hry a zcela uchvátil porotu a zvítězil. Realizace projektu pak byla velice dramatická, Utzon několikrát musel pozměnit své návrhy a rozpočet na gigantickou stavbu v sousedství ocelového Přístavního mostu Johna Bradfielda se vyšplhal ze sedmi amerických dolarů na téměř patnáctinásobek. Zejména finanční nákladnost celého projektu si rozhněvala konzervativní australskou opozici, která po převzetí výkonné moci v zemi otce stavby roku 1966 odvolala z funkce hlavního architekta a nechala ji dokončit místními inženýry. Utzon zahořkl, zemi opustil a 40 let se k protinožcům nevrátil.
Právě v tomto kroku je největší svízel celého komplexu. Přestože byla budova nakonec i přes všechny peripetie bez svého stvořitele dokončena a roku 1973 královnou Alžbětou II. slavnostně otevřena, potýká se nadále s problémy. Ten hlavní tkví v neucelenosti exteriérů s interiéry, které Australané vytvořili po svém bez ohledu na původní Utzonovy plány. Operní sály jsou malé a technicky nevyhovují provedení větších a náročnějších divadelních kusů. Opera v Sydney je tak více turistickou architektonickou zajímavostí než operním stánkem. Navíc je to obrovský žrout peněz, neboť byla zjištěna krátká životnost použitých materiálů na spoje betonových skořepin, které je potřeba velmi nákladně za prostředky v řádu dalších desítek milionů australských dolarů nadále opravovat.
Stejně však jako byla některými zatracována a kritizována, je budova opery mnohými velebena. Nedávno byla například zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Také Jörn Utzon se dočkal uznání, když byl poctěn významnou Pritzkerovou cenou. A ačkoliv mezi sedm nových divů lidé v internetovém hlasování stavbu nezařadili, o její výjimečnosti mluví fakt, že byla na seznam 21 památek, o kterých se hlasovalo, vůbec zařazena, neboť šlo mezi nimi o jedinou stavbu 20. století a o jediné dílo dosud žijícího člověka.
Utzonův návrh sklízí úspěchy díky několika faktům. V prvé řadě je na komplex úchvatný pohled shora - a vzhledem k tomu, že leží poměrně nízko, to byl geniální tah. Zázemí opery a technické záležitosti byly přesunuty do podzemí, a tak mohl autor tvořit bez ohledu na tyto provozní věci a nechat se unášet jen svými architektonickými vizemi, které byly velmi nápadité. Opera bere dech i díky místu, kde leží. Kombinace ocelově šedého mostu v pozadí, modré mořské vody a zeleně přilehlé botanické zahrady tvoří na tzv. na Bannelong Pointu neocenitelné sousedství.
Pár technických dat závěrem: "Opera House" leží na ploše 2,2 hektaru, je 183 metrů dlouhá a 118 metrů široká a ční do výšky 67 metrů. Na střechu bylo použito milion bílých lesklých a matných žlutých švédských dlaždic, které jsou ve dne ozářeny sluncem a v noci reflektory a krásně "svítí". Betonové skořepiny vytvářející lastury/plachty, které byly největším oříškem celé stavby, váží přes 160 tisíc tun. Uvnitř budovy nalezneme pět samostatných sálů, výstavní prostory, tři restaurace, šestici barů a na šedesátku šaten. V hledištích je téměř pět a půl tisíce míst. Opera v Sydney, kde působí filharmonický a symfonický orchestr a také soubor sydneyského divadla, se rovněž může pochlubit dvěma nej: najdeme tady největší mechanické varhany na světě s deseti a půl tisíci píšťal a největší divadelní oponu na světě utkanou z vlny.
Text: efa
Foto: syndeyoperahouse.com
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 17967 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.
Další články na téma Architekti a projektanti
Moderní architektura XI. – Divadlo loutek Ostrava
V 90. letech vyrostlo v Ostravě několik architektonicky velice zajímavých budov. Jednou z nich je také Divadlo loutek na Černé louce, které získalo titul Dům roku 1999.
Moderní architektura XXIX. - Penzion pro seniory Hvězda
V místě bývalé zahrádkářské kolonie v šestém pražském obvodě vyrostl před necelými dvěma lety nový Penzion pro seniory s názvem Hvězda. Jedná se o moderní jednopatrový pavlačový zvlněný dům určený k bydlení starých lidí.
Pilný podzim v ES
Letošní podzim v ES bude navzdory krizi doslova plný novinek. Díky pomalejšímu růstu počtu klientů mohla fima o něco více času věnovat rozvoji programů a služeb. „Jsem nadšený z každého vylepšení, které můžeme klientům nabídnout. Celé léto jsme tvrdě pracovali a energie věnovaná na vylepšení bude určitě znát,“ říká David Mencl, ředitel ES.
Investice do nízkoenergetického domu se vyplatí!
Chcete si nechat postavit moderní dům, který bude splňovat nejen prvky vysokého komfortu bydlení, ale také značných energetických úspor? Pak investujte do nízkoenergetického domu. Nebudete litovat!
Propojení podlaží a vznik otevřeného prostoru
Okouzlují vás neobvykle řešené prostory, neočekávané průhledy anebo grandiózně tvarovaná schodiště. Možná právě něco z toho dokáže oživit váš dům a věnuje mu do vínku punc jedinečnosti a originality.
Moderní architektura I. – Tančící dům
Kdo by neznal Tančící dům, snad nejznámější budovu moderní architektury v Praze. Víte však o této stavbě něco více, třeba co znázorňuje a kdo je jejím autorem?
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Sociolog urbanismu či apoštol moderny. Tak se přezdívalo Le Corbusierovi, původem švýcarskému architektovi, kterého mnozí mylně považují za Francouze, neboť k této zemi sám inklinoval.
Moderní architektura XXVIII. - Plechový dům v Humpolci
Na velice rušném nároží ulic Mánesova a Na Kasárnách přímo v centru Humpolce vyrostl na miniaturní parcele o rozloze 430 metrů čtverečních netradiční plechový dům. Sám architekt Luděk Rýzner, který v něm bydlí se svou rodinou, i jeho firma OK PLAN, jej nazývají familiérně Plecháč, nezasvěcení mu velmi pohrdavě říkají zrezavělá plechovka.