Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
07.08.2007
Symbolem australského Sydney se před zhruba 35 lety stala budova opery. Monumentální stavbu připomínající podle nadšenců vzlétající labuť, obří plachetnici či shluk lastur a podle kritiků souložící želvy nebo rozhádané jeptišky, která do letošního 7. července bojovala s dvacítkou dalších staveb o titul jednoho ze sedmi novodobých divů světa, provází zajímavá a strastiplná historie jejího zrození.
Kořeny architektonického skvostu zasazeného do bezprostřední blízkosti přístavního zálivu sahají do padesátých let minulého století, kdy ještě nikdo netušil, jaký věhlas budova po celém světě získá, ale hlavně jaké problémy ji potkají už během samotné stavby. Vše vypuklo v roce 1957, kdy v architektonické soutěži vypsané australskou vládou vyhrál tehdy naprosto neznámý osmatřicetiletý dánský autor Jörn Utzon.
Jako podle filmového scénáře byl jeho návrh zamítnut už v prvním kole, aby byl nakonec tento mladý tvůrce, který tou dobou neměl na svém kontě ještě žádné zásadní dílo, vrácen do hry a zcela uchvátil porotu a zvítězil. Realizace projektu pak byla velice dramatická, Utzon několikrát musel pozměnit své návrhy a rozpočet na gigantickou stavbu v sousedství ocelového Přístavního mostu Johna Bradfielda se vyšplhal ze sedmi amerických dolarů na téměř patnáctinásobek. Zejména finanční nákladnost celého projektu si rozhněvala konzervativní australskou opozici, která po převzetí výkonné moci v zemi otce stavby roku 1966 odvolala z funkce hlavního architekta a nechala ji dokončit místními inženýry. Utzon zahořkl, zemi opustil a 40 let se k protinožcům nevrátil.
Právě v tomto kroku je největší svízel celého komplexu. Přestože byla budova nakonec i přes všechny peripetie bez svého stvořitele dokončena a roku 1973 královnou Alžbětou II. slavnostně otevřena, potýká se nadále s problémy. Ten hlavní tkví v neucelenosti exteriérů s interiéry, které Australané vytvořili po svém bez ohledu na původní Utzonovy plány. Operní sály jsou malé a technicky nevyhovují provedení větších a náročnějších divadelních kusů. Opera v Sydney je tak více turistickou architektonickou zajímavostí než operním stánkem. Navíc je to obrovský žrout peněz, neboť byla zjištěna krátká životnost použitých materiálů na spoje betonových skořepin, které je potřeba velmi nákladně za prostředky v řádu dalších desítek milionů australských dolarů nadále opravovat.
Stejně však jako byla některými zatracována a kritizována, je budova opery mnohými velebena. Nedávno byla například zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Také Jörn Utzon se dočkal uznání, když byl poctěn významnou Pritzkerovou cenou. A ačkoliv mezi sedm nových divů lidé v internetovém hlasování stavbu nezařadili, o její výjimečnosti mluví fakt, že byla na seznam 21 památek, o kterých se hlasovalo, vůbec zařazena, neboť šlo mezi nimi o jedinou stavbu 20. století a o jediné dílo dosud žijícího člověka.
Utzonův návrh sklízí úspěchy díky několika faktům. V prvé řadě je na komplex úchvatný pohled shora - a vzhledem k tomu, že leží poměrně nízko, to byl geniální tah. Zázemí opery a technické záležitosti byly přesunuty do podzemí, a tak mohl autor tvořit bez ohledu na tyto provozní věci a nechat se unášet jen svými architektonickými vizemi, které byly velmi nápadité. Opera bere dech i díky místu, kde leží. Kombinace ocelově šedého mostu v pozadí, modré mořské vody a zeleně přilehlé botanické zahrady tvoří na tzv. na Bannelong Pointu neocenitelné sousedství.
Pár technických dat závěrem: "Opera House" leží na ploše 2,2 hektaru, je 183 metrů dlouhá a 118 metrů široká a ční do výšky 67 metrů. Na střechu bylo použito milion bílých lesklých a matných žlutých švédských dlaždic, které jsou ve dne ozářeny sluncem a v noci reflektory a krásně "svítí". Betonové skořepiny vytvářející lastury/plachty, které byly největším oříškem celé stavby, váží přes 160 tisíc tun. Uvnitř budovy nalezneme pět samostatných sálů, výstavní prostory, tři restaurace, šestici barů a na šedesátku šaten. V hledištích je téměř pět a půl tisíce míst. Opera v Sydney, kde působí filharmonický a symfonický orchestr a také soubor sydneyského divadla, se rovněž může pochlubit dvěma nej: najdeme tady největší mechanické varhany na světě s deseti a půl tisíci píšťal a největší divadelní oponu na světě utkanou z vlny.
Text: efa
Foto: syndeyoperahouse.com
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 14525 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Pořiďte si terasu od českého výrobce WPC – WoodPlastic.
Široký výběr atraktivních, bezúdržbových a ekologických teras, plotů a obkladů z dřevěného kompozitu se záruku až 25 let najdete na www.woodplastic.cz.Kovové zárubně MONTKOV do bytu? A proč ne!
Kovové zárubně mohou být součástí moderních interiérů v bytech po rekonstrukci, nebo v novostavbách. Nové typy kovových zárubní jsou mnohem kvalitnější než dříve vyráběné ocelové zárubně a mohou konkurovat srovnatelným výrobkům ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva.Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Akce Hromada výhod přináší prémii za nákup energeticky úsporných výrobků na www.fakro.cz
Kupte si energeticky úsporné výrobky v balíčku superTrio a získejte prémii až 2600 Kč. Maximálně lze zakoupit až 6 balíčků superTrio (střešní okno s trojsklem, lemování Thermo a vnější markýza).Tepelná čerpadla Mach – Chameleon Hybrid
Vysoce výkonná česká tepelná čerpadla Mach Chameleon Hybrid v sobě obsahují i řízení fotovoltaické elektrárny a bateriové úložiště. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s dlouholetou tradicí. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.
Další články na téma Architekti a projektanti
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Má nálepku nejluxusnějšího hotelu světa a označuje se jako jediný na celé planetě sedmi hvězdičkami, ač oficiálně mu jich náleží "pouze" pět. V českém překladu zní jeho název Věž Arabů, ale říká se mu také Alláhův prst v Perském zálivu. Řeč je o současném symbolu druhého největšího města Spojených arabských emirátů Dubaje, hotelu Burj Al Arab.
Moderní architektura ve světě XX. - Muzeum islámského umění v Kataru
Loni v prosinci otevřelo veřejnosti své brány Muzeum islámského umění v katarském hlavním městě Dauhá. Stupňovitou budovu připomínající svým tvarem pyramidu krále Džosera v egyptské Sakkáře navrhl slavný architekt čínsko-amerického původu Ieoh Ming Pei, který u nás proslul zejména moderní dostavbou pařížského Louvru.
Moderní architektura ve světě XXVII. - Maxxi Muzeum
Letos v dubnu bylo v Římě otevřeno muzeum pro 21. století. Stavbu, která není jen jedním objektem, ale spíše jakýmsi "polem budov", navrhla světoznámá architektka Zaha Hadid. Nedávno za Muzeum nazvané Maxxi získala prestižní Stirlingovu cenu.
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Skleněná pyramida dnes patří k pařížskému Louvru stejně neodmyslitelně jako Mona Lisa či přilehlé zahrady Tuileries. Jedenadvacet metrů vysoká a u základny třiatřicet metrů široká stavba, která byla slavnostně otevřena roku 1989, však dodnes vyvolává ostré spory a žhavé diskuse nejen ve Francii.
Právě vychází nové pokračování katalogu rodinných domů NÁŠ DŮM XXI
V novém vydání naleznete rodinné domy ALICE a MILANO s garantovanou cenou již od 1 milionu. Ceny jsou garantovány realizační firmou po celé ČR. Katalog nabízí dále velký výběr 550 projektů rodinných domů navržených a projektovaných ve 4 energetických standardech (nárocích na spotřebu energie pro vytápění) - Vyhovujícím, Úsporném, Nízkoenergetickém nebo Pasivním.
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Obří golfový míček. Přesně tato tři slova asi nejlépe vystihují podobu kulovité dominanty švédské metropole. Tou je hala Globen neboli Globe Arena, víceúčelový stadion, který nejvíce proslavil hokej (plocha je zaledněna nepřetržitě od září do dubna), ale podobně jako v české Sazka Areně se zde koná vedle sportovních akcí také řada kulturních vystoupení.
Moderní architektura II. - Podolská vodárna
Pokaždé, když projíždím pražským Podolím, fascinovaně hledím na rozlehlou bílou budovu Podolské vodárny. Je tak čistá a chladná, podobně jako průzračná pitná voda, kterou produkuje...
Bydlení čtenářů - rodinný dům objímající zahradu
Rušná silnice v těsné blízkosti pozemku společně s okrajem sídliště byly hlavními omezujícími prvky, které ovlivnili návrh této stavby. Dům jsme tedy nechali ze strany od silnice obejmout pozemek a tím jsme vytvořili prostornou a klidnou zahradu.
