Moderní architektura ve světě XV. - Londýnská okurka
06.12.2007
Londýnské náměstí 30 St Mary Axe a v podstatě celé panorama metropole nad Temží dostalo v květnu 2004 novou dominantu. Zbožňovanou i nenáviděnou "okurku nakládačku", která se tyčí do výšky 180 metrů. Budova z dílny slavného architekta Normana Fostera, kterého můžeme označit za dvorního architekta Londýna, je druhým nejvyšším mrakodrapem ve finančním centru města.
Kde se vlastně vzala moderní budova v historické zástavbě města? Poté, co v dubnu 1992 teroristé Irské republikánské armády zničili při bombovém atentátu staré centrum námořního obchodu Baltic Exchange a škody byly natolik rozsáhlé, že se historický objekt nepodařilo zachránit, se rozpoutala žhavá debata, co s pozemkem. Během vášnivých diskusí, zda ponechat konzervativní panorama staré zástavby nebo dát zelenou odvážnějšímu nápadu, nakonec zvítězila extravagance a originalita.
Dům ve tvaru pořádně tlustého kubánského doutníku, který už zdálky budí pozornost, vyvolal řadu pozitivních i negativních kritik. Přestože oficiální název budovy zní 30 St Mary Axe, říká se jí vedle druhého vžitého názvu Swiss Re Tower (podle původního vlastníka a investora, švýcarské pojišťovny Swiss Reunion) také křišťálový falus, falické orgie nebo erotická okurka. Název "the Gherkin" pro okurku nakládačku se poprvé objevil roku 1996 v listu The Guardian. Média i veřejnost je poté vzali za své a dnes se už mrakodrapu řekne jinak jen zřídka.
Ačkoliv si stavba vysloužila řadu pejorativních jmen, zároveň se může pyšnit řadou prestižních ocenění. Za všechna jmenujme třeba Stirlingovu cenu, titul Best New London Building, Skyscraper Award nebo Outstanding Development of the Year. Budova se už objevila i v několika hraných filmech a hlavní roli sehrála dokonce i v jednom celovečerním dokumentu. Dvaapadesátiminutový snímek s názvem Building the Gherkin natočila před dvěma lety švýcarská režisérka Mirjam von Arx.
Velkým plusem celého projektu je ekologické řešení už samotné konstrukce. Budova je nízkoenergetická a zatěžuje životní prostředí zhruba o 30 % méně než srovnatelné administrativní kolosy. Okurka je téměř šest měsíců v roce nezávislá na klimatizaci, neboť tvůrci se velmi dobře vyrovnali s nepříznivými povětrnostními podmínkami v okolí a z větrné hůrky udělali přednost. Díky zaoblenému tvaru využili síly větru a v budově cirkuluje vzduch potrubím, jenž se vine kolem budovy, zároveň má věž dvojí skleněný plášť, který umožňuje další přirozenou ventilaci. Úspora energie je markantní rovněž co se týče spotřeby elektrické energie. Díky kruhovému půdorysu a proskleným stěnám mrakodrap maximálně využívá denního světla a přes den není potřeba dodatečného osvětlení.
Věž je čtyřicetipatrová, přičemž každé poschodí je pootočeno o 5 stupňů. Dovnitř bohužel široká veřejnost nemá přístup, ale nájemci a jejich hosté se mohou kochat zejména nádherným panoramatickým výhledem na celý Londýn z restaurace v nejvyšším 40. patře. Právě na střechu Okurky na jejím vrcholu byl použit jediný zakulacený kus skla, ostatní "okna" jsou kupodivu, ačkoliv to tak zvenku vůbec nevypadá a budova je jako celek oválná, rovné.
Na předposledním patře je exkluzivní restaurace a o patro níže najdeme soukromé jídelny. V budově, v níž se nacházejí převážně kancelářské prostory, nechybějí relaxační terasy s automaty na kávu, občerstvením nebo kopírovacími automaty, mramorová schodiště a výtahy pro osoby se sníženou pohyblivostí.
Mrakodrapy v Londýně byly donedávna velkou utopií. Až do roku 1960 byla totiž kvůli zachování panoramatu města omezena výška budov na 30 metrů. Nyní však v britské metropoli vyrůstají výškové budovy jako houby po dešti, nejproslulejší z nich je právě Okurka.
Autor: efa
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XIII. - Výjimečné domy
Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 17610 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Tepelná čerpadla Mach – Chameleon
Vysoce výkonná česká tepelná čerpadla Mach Chameleon. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s dlouholetou tradicí. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých míst.Terasy na klíč - rok 2024 na nové terase
Terasy a ploty, WPC i dřevěné materiály, různé dekory, realizace na klíč profesionálně a kvalitně. Terasová prkna skladem, vyberte si terasu na našem e-shopu nebo nás navštivte v terasovém centru a objednejte si termín realizace včas. Poradíme vám s projektem dle vašich představ.Moderní rodinné domy ze zateplených tvárnic Durisol
Zateplené tvárnice DURISOL mají řadu předností. Domy stavěné z tohoto systému jsou navíc moderní, promyšlené do posledního detailu a krásné. Prohlédněte si náš katalog RD!
Další články na téma Architekti a projektanti
Kaplický vstoupil do designérské Síně slávy
V pražském Stavovském divadle byly o minulém víkendu uděleny ceny Czech Grand Design. Designérem roku 2008 se stal Jan Čtvrtník, do Síně slávy byl za své dílo uveden nedávno zesnulý architekt Jan Kaplický.
Rekonstrukce rodinného domu OKAL
Názor na bydlení se vyvíjí spolu s měnícím se životním stylem. V naší republice stále ještě většina výstavby rodinných domů postavených do roku 1989 čeká na svou rekonstrukci. Výrazně se změnily nároky uživatelů na standardy vybavení rodinných domů, dle druhého pohledu jsou instalace staré 20 let a více nevyhovující z hlediska technického.
Moderní architektura XXII. - Nová radnice v Jablonci nad Nisou
Jednou z hlavních dominant Jablonce nad Nisou, proslulého města skla a bižuterie, které je branou do Jizerských hor, je Nová radnice na Mírovém náměstí.
Moderní architektura XXIX. - Penzion pro seniory Hvězda
V místě bývalé zahrádkářské kolonie v šestém pražském obvodě vyrostl před necelými dvěma lety nový Penzion pro seniory s názvem Hvězda. Jedná se o moderní jednopatrový pavlačový zvlněný dům určený k bydlení starých lidí.
Jak vypadají nejmenší byty světa a jak se v nich žije?
Možná si s železnou pravidelností kladete stále stejnou otázku: „Proč se tísníme v tak malém bytě?“ Pro váš lepší pocit jsme pro vás zmapovali nejmenší byty světa. Možná, že nakonec uznáte, že to s vaším bydlením není zas tak zlé.
Zdařilá rekonstrukce panelákového bytu
Pokud žijete ve starém panelákovém bytě, určitě jste už několikrát uvažovali o změně v podobě rekonstrukce. Možná vás ale vždy odradí pocit, že z vašeho bytu stejně nic nevykouzlíte. Opak je pravdou a dokládá to také nabídka mnoha výrobců, kteří myslí právě na majitele panelových bytů. Rekonstrukce panelových bytů v současné době nejsou omezeny žádnými limity a váš byt se tak dokáže změnit téměř k nepoznání.
Aktivní a energeticky soběstačné domy jsou zcela nezávislé na okolí
Nároky člověka na bydlení jsou rok od roku vyšší. Nejenže chceme bydlet kvalitně, pohodlně a ve zdravém prostředí, chceme také, aby to bylo co nejlevnější. Řešením jsou aktivní a energeticky soběstačné domy, které na svůj provoz nepotřebují odebírat žádnou energii – jednoduše si ji vyrábějí samy.
Moderní architektura IX. - Loosova vila
Mezi nejvýznamnější funkcionalistické stavby v České republice patří takzvaná Loosova neboli Müllerova vila v pražských Střešovicích. Skvost meziválečné architektury navrhl Adolf Loos společně s architektem Karlem Lhotou.