Tradice dřeva jako stavebního materiálu sahají hluboko do pravěku. V naší moderní době nebude nikdo stavět domek z větví jako pravěcí lidé, ani kácet stromy a osekávat trámy, jako to dělali chudí lidé v podhorských oblastech ještě počátkem dvacátého století. Ale dřevo v interiéru v nás dodnes vyvolává pocity teplého domova.
 
Současné stavební technologie nevyužívají dřevo jen na obklady stěn, ale přímo jako nosného prvku. Dřevo je totiž pevné a pružné, snadno se opracovává, ve vhodných podmínkách má také dlouhou životnost. Samozřejmě má i své specifické vlastnosti, které se při stavbě nebo až za provozu budovy mohou nepříjemně projevit - dřevo mění svůj tvar při změnách vlhkosti (pracuje), mohou ho napadnout škůdci, ve stálém vlhku podléhá hnilobě a dřevokazným houbám. Odborníci, kteří se dřevem pracují, vědí, jak těmto rizikům předcházet, ale na stavební firmě a následně majiteli zůstává, aby se určitá pravidla dodržela také při stavbě i následném provozu.
 

CO PŘINÁŠÍ DŘEVO
 
Dřevostavby mají velmi příznivé tepelně technické vlastnosti, které jsou dány skladbou obvodového pláště, vyplněného vlastně jen tepelnou izolací. Součinitel prostupu tepla jejich stěn může dosáhnout hodnot U = 0,12 až 0,1 W/m2K, představují tedy typ výstavby, která svému majiteli ušetří náklady na vytápění domu. Protože skladba obvodového pláště i vnitřních příček se dá optimálně zvolit, mívají dřevostavby slabší stěny než ostatní typy domů. Při stejné zastavěné ploše se tedy získá více vnitřního prostoru pro samotné bydlení.
 
Na rozdíl od klasických technologií však nemá lehká dřevostavba schopnost akumulace - zadržovat teplo. Velmi rychle se vytopí, protože se zahřívá jen vlastní prostor, a ne stěny, ale po ukončení topení nedrží teplotu tak dlouho jako zdi z cihel, betonu nebo kamene. Z tohoto důvodu se dřevostavby, zvláště zaměřené na využívání solární energie, doplňují vnitřními akumulačními stěnami nebo podlahami.
Při uplatnění dřeva na vnitřním povrchu stěn dokáží dřevostavby příznivě ovlivnit mikroklima díky schopnosti přijímat a zpět vydávat vlhkost do inte-riéru. Dodržet se však musí dostatečné větrání (výměna vzduchu jedenkrát za hodinu při pobytu lidí), jinak se v obytném prostoru hromadí velké množství vodní páry a vlivem vlhkosti dřevo podléhá změnám, dokonce i zkáze.
 

ÚKOLY PRO DŘEVOSTAVBU
 
Celodřevěné domy z masivní trámové konstrukce - tak zvané srubové - jsou stavbami minulosti a z dnešního pohledu by se měly uplatňovat snad jen jako letní trampské stavby někde v lese (na to jsou ale příliš pracné a tedy drahé, pokud si je nepostavíme sami). Jejich rustikální vzhled nemá s moderním bydlením nic společného, ale především sruby neodpovídají charakteru současných dřevostaveb svými technickými vlastnostmi. Součinitel prostupu tepla celodřevěných stěn nedosahuje ani hodnot předepsaných závaznou tepelnou normou, natož hodnot nízkoenergetických domů.
Za pozornost jistě nestojí ani typové dřevostavby, které pomocí dřeva, sádrokartonu a jiných levných materiálů napodobují honosné zámky z kamene včetně nejrůznějších oblouků, balustrád a tvarově složitých vikýřů. Takové stavební paskvily se hodí snad jen jako chvilkové kulisy do historických filmů, v současných městech a vesnicích však nemají co dělat (bohužel se stále staví).
Moderní dřevostavba svůj charakter lehké stavby nemá proč zakrývat, nic nepředstírá a zaměřuje se na důležitější úkoly: dobře ochránit bydlení před zimou, deštěm, sněhem, ale i před nadměrným horkem v létě. Snížit tepelné ztráty domu na minimum, a přitom zajistit dostatek čerstvého vzduchu, připravit optimální podmínky pro využití nejnovějších způsobů vytápění (především z obnovitelných zdrojů energie) a větrání (nucené větrání s rekuperací tepla).
 

LEVNÁ STAVBA NA MÍRU
 
Nejčastějším typem výstavby dřevěných domů je sestavení konstrukce z jednotlivých dřevěných prvků, které se podle potřeby připravují přímo na stavbě. Nosná konstrukce se opatří pláštěm a stěny upraví omítkami. Je to sice pracnější a delší postup, ale umožňuje větší variabilitu, stavebník není omezen žádnými moduly, architekt může dům navrhnout podle představ majitele a v libovolném standardu bydlení. Také se při něm poměrně snadno šetří materiálem, stavba nevyžaduje žádné předem připravené prvky a bývá nejlevnější.
Pro stavebníka je určité riziko, že stavební firmy s touto technologií se nepotřebují prokázat žádným certifikátem. Firma by měla pracovat zásadně s dobře vysušeným dřevem, ale přesto se dá jen velmi těžko zabránit tomu, aby dřevo znovu nenavlhlo přímo při stavbě. Dokud není stavba zastřešena a ochráněna obvodovým pláštěm, může dřevo kdykoliv zmoknout nebo nasát vodu z vlhkého vzduchu. Zásadou je, aby se vlhké dřevo neuzavřelo do prostoru bez možnosti odvětrání. Nejdůležitější je pečlivý stavební dozor na stavbě.
 

DOMY Z PANELŮ
 
O něco rychlejší způsob výstavby představuje sestavování konstrukce z dřevěných panelů (modulace předem částečně omezuje návrh domu). Nosné i nenosné stěny se připraví ve výrobní hale, kde je možné dodržet optimální vlhkost, takže na stavbu se přiváží vysušené dřevo. Rychlou montáží je téměř okamžitě provedena hrubá stavba, podstatně se snižuje riziko navlhnutí. Jistou zárukou kvality je také to, že u firmy s takovou technologií už se vyžaduje certifikát založený na kontrole výrobního závodu, na kontrole kvality materiálů.
I tato technologie však může představovat jisté nevýhody nebo rizika. Při nekvalitní montáži nebo nesprávně navržené technologii by mezi jednotlivými panely mohly vznikat tepelné mosty, a tak může docházet ke kondenzaci vody v konstrukci, tedy k nebezpečí napadení dřeva hnilobou.
Na stavbu se mohou přivážet i celé dokončené stěny s osazenými okny, dveřmi, dokončenou tepelnou izolací, omítkou, a dokonce i s nalepenými obklady na stěnách. Montáž hrubé stavby u jednodušších domů bývá dokončena i za jediný den. Tato technologie výstavby dřevostaveb je dražší než obě předchozí, navíc je většinou vázána na dodávku typových domů na klíč, vylučuje tedy individuální práci architekta a volbu smysluplného konceptu se všemi zásadami kvalitního bydlení, či dokonce nízkoenergetické výstavby.

Autor: Věra Konečná, časopis DOMOV

Foto: archiv firem Atrium, Certiko, Sruby Pacák