Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
07.08.2007
Symbolem australského Sydney se před zhruba 35 lety stala budova opery. Monumentální stavbu připomínající podle nadšenců vzlétající labuť, obří plachetnici či shluk lastur a podle kritiků souložící želvy nebo rozhádané jeptišky, která do letošního 7. července bojovala s dvacítkou dalších staveb o titul jednoho ze sedmi novodobých divů světa, provází zajímavá a strastiplná historie jejího zrození.
Kořeny architektonického skvostu zasazeného do bezprostřední blízkosti přístavního zálivu sahají do padesátých let minulého století, kdy ještě nikdo netušil, jaký věhlas budova po celém světě získá, ale hlavně jaké problémy ji potkají už během samotné stavby. Vše vypuklo v roce 1957, kdy v architektonické soutěži vypsané australskou vládou vyhrál tehdy naprosto neznámý osmatřicetiletý dánský autor Jörn Utzon.
Jako podle filmového scénáře byl jeho návrh zamítnut už v prvním kole, aby byl nakonec tento mladý tvůrce, který tou dobou neměl na svém kontě ještě žádné zásadní dílo, vrácen do hry a zcela uchvátil porotu a zvítězil. Realizace projektu pak byla velice dramatická, Utzon několikrát musel pozměnit své návrhy a rozpočet na gigantickou stavbu v sousedství ocelového Přístavního mostu Johna Bradfielda se vyšplhal ze sedmi amerických dolarů na téměř patnáctinásobek. Zejména finanční nákladnost celého projektu si rozhněvala konzervativní australskou opozici, která po převzetí výkonné moci v zemi otce stavby roku 1966 odvolala z funkce hlavního architekta a nechala ji dokončit místními inženýry. Utzon zahořkl, zemi opustil a 40 let se k protinožcům nevrátil.
Právě v tomto kroku je největší svízel celého komplexu. Přestože byla budova nakonec i přes všechny peripetie bez svého stvořitele dokončena a roku 1973 královnou Alžbětou II. slavnostně otevřena, potýká se nadále s problémy. Ten hlavní tkví v neucelenosti exteriérů s interiéry, které Australané vytvořili po svém bez ohledu na původní Utzonovy plány. Operní sály jsou malé a technicky nevyhovují provedení větších a náročnějších divadelních kusů. Opera v Sydney je tak více turistickou architektonickou zajímavostí než operním stánkem. Navíc je to obrovský žrout peněz, neboť byla zjištěna krátká životnost použitých materiálů na spoje betonových skořepin, které je potřeba velmi nákladně za prostředky v řádu dalších desítek milionů australských dolarů nadále opravovat.
Stejně však jako byla některými zatracována a kritizována, je budova opery mnohými velebena. Nedávno byla například zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Také Jörn Utzon se dočkal uznání, když byl poctěn významnou Pritzkerovou cenou. A ačkoliv mezi sedm nových divů lidé v internetovém hlasování stavbu nezařadili, o její výjimečnosti mluví fakt, že byla na seznam 21 památek, o kterých se hlasovalo, vůbec zařazena, neboť šlo mezi nimi o jedinou stavbu 20. století a o jediné dílo dosud žijícího člověka.
Utzonův návrh sklízí úspěchy díky několika faktům. V prvé řadě je na komplex úchvatný pohled shora - a vzhledem k tomu, že leží poměrně nízko, to byl geniální tah. Zázemí opery a technické záležitosti byly přesunuty do podzemí, a tak mohl autor tvořit bez ohledu na tyto provozní věci a nechat se unášet jen svými architektonickými vizemi, které byly velmi nápadité. Opera bere dech i díky místu, kde leží. Kombinace ocelově šedého mostu v pozadí, modré mořské vody a zeleně přilehlé botanické zahrady tvoří na tzv. na Bannelong Pointu neocenitelné sousedství.
Pár technických dat závěrem: "Opera House" leží na ploše 2,2 hektaru, je 183 metrů dlouhá a 118 metrů široká a ční do výšky 67 metrů. Na střechu bylo použito milion bílých lesklých a matných žlutých švédských dlaždic, které jsou ve dne ozářeny sluncem a v noci reflektory a krásně "svítí". Betonové skořepiny vytvářející lastury/plachty, které byly největším oříškem celé stavby, váží přes 160 tisíc tun. Uvnitř budovy nalezneme pět samostatných sálů, výstavní prostory, tři restaurace, šestici barů a na šedesátku šaten. V hledištích je téměř pět a půl tisíce míst. Opera v Sydney, kde působí filharmonický a symfonický orchestr a také soubor sydneyského divadla, se rovněž může pochlubit dvěma nej: najdeme tady největší mechanické varhany na světě s deseti a půl tisíci píšťal a největší divadelní oponu na světě utkanou z vlny.
Text: efa
Foto: syndeyoperahouse.com
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 18371 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých místTepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.Domácí vodíková terapie ImunoH2!
Vodíkové terapie pomáhají při respiračních onemocněních, výrazně ulevují od postcovidových potíží, při chronické únavě a poruchách spánku. Vodíkové inhalace si můžete dopřát v klidu svého domova anebo při návštěvě našeho ImunoH2 centra, Praha 9Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.
Další články na téma Architekti a projektanti

Bytové a řadové rodinné domy Romance
V klidné lokalitě Praha-Uhříněves, v blízkosti vodních ploch Nadýmač a Hostice, vzniká pod názvem Romance soubor bytových a rodinných domů. Výhodou je komorní atmosféra bydlení v sousedství přírody, mínusem větší vzdálenost do centra metropole.

Bydlení čtenářů - rodinný dům s ustupujícími pokoji v Ostravě
Novostavba rodinného domu v Ostravě - Radvanicích zaujme na první pohled svých architektonickým řešením. Odpočinkovou část domu tvoří tři kostky - postupně ustupující pokoje.

Nízkoenergetické bydlení v panelech
Znáte sendvič ze dvou dřevoštěpkových desek OSB a polystyrenu zvaný Europanel systems pro výstavbu nízkoenergetických montovaných domů? O stavby a práci s touto jedinečnou konstrukcí je mezi projektanty a architekty čím dál větší zájem a my Vám vysvětlíme proč.

Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Má nálepku nejluxusnějšího hotelu světa a označuje se jako jediný na celé planetě sedmi hvězdičkami, ač oficiálně mu jich náleží "pouze" pět. V českém překladu zní jeho název Věž Arabů, ale říká se mu také Alláhův prst v Perském zálivu. Řeč je o současném symbolu druhého největšího města Spojených arabských emirátů Dubaje, hotelu Burj Al Arab.

Moderní architektura ve světě XXXI. – Park národů v Lisabonu
Daleko od pravoúhlého centra s obchůdky a kavárnami, kus od křivolakých uliček staré Alfamy, ale poměrně blízko letiště vyrostla před 15 lety nová lisabonská čtvrť. Park národů (Parque das Nacoes) tepe životem moderního města a progresivní architektury.

Moderní architektura XIX. - Oranžérie na Pražském hradě
V květnu 1999 byla na jižní straně Královské zahrady na Pražském hradě slavnostně otevřena čtyři roky budovaná Oranžérie architektky Evy Jiřičné, která nahradila starý zchátralý a rozpadlý skleník

Moderní architektura ve světě XXVII. - Maxxi Muzeum
Letos v dubnu bylo v Římě otevřeno muzeum pro 21. století. Stavbu, která není jen jedním objektem, ale spíše jakýmsi "polem budov", navrhla světoznámá architektka Zaha Hadid. Nedávno za Muzeum nazvané Maxxi získala prestižní Stirlingovu cenu.

Aktivní a energeticky soběstačné domy jsou zcela nezávislé na okolí
Nároky člověka na bydlení jsou rok od roku vyšší. Nejenže chceme bydlet kvalitně, pohodlně a ve zdravém prostředí, chceme také, aby to bylo co nejlevnější. Řešením jsou aktivní a energeticky soběstačné domy, které na svůj provoz nepotřebují odebírat žádnou energii – jednoduše si ji vyrábějí samy.