Moderní architektura VIII. - Ještěd
06.06.2005
Už od 18. století vztyčovali lidé na vrcholu Ještědu, který je zřejmě nejznámější dominantou severních Čech a symbolem Liberecka, kříže a pamětní kameny, na přelomu 19. a 20. století tady byla postavena rozhledna s horskou chatou, která později vyhořela.
Posledních třicet let se nad Ještědem tyčí pozoruhodný vysílač.
Restaurační a hotelové zařízení na ještědském kopci je unikátním stavebním počinem. Projekt věže je dílem architekta Karla Hubáčka a statika Zdeňka Patrmana, kteří jej navrhli v letech 1963-66. Dalších sedm let probíhala stavba objektu. Interiéry navrhoval Otakar Binar.
Karlu Hubáčkovi byla roku 1969 Mezinárodní unií architektů udělena za Ještěd prestižní Perretova cena; nejvyšší ocenění, které může architekt získat. V roce 2000 byl vysílač vyhlášen českou Stavbou století a jeho autor o rok později jako jediný žijící architekt zařazen do výstavy Deset století architektury.
A přitom chybělo málo, a Karel Hubáček by konkurz na stavbu na ještědském vrcholu vůbec nevyhrál. Jednak byl v nemilosti komunistického režimu a jednak porušil zadání. To totiž znělo "televizní věž a restaurace s hotýlkem, tedy dvě stavby. Architekt navrhl pouze jednu. "Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř," vysvětlil svůj architektonický nápad v rozhovoru pro časopis Reflex.
Za citaci stojí i popis vysílače na stránkách www.jested.cz. "Stavba patří k nejlepším dobovým ukázkám architektury sledující směr humanizované techniky. Její tvar i kultivovaný technicismus detailů navozují poetické asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V tomto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí zaujímá věž jedinečné místo v celé české i středoevropské architektuře své doby."
Celá stavba tohoto rotačního hyperboloidu je i s anténním nástavcem vysoká 90 metrů. Základním pilířem objektu jsou dva válce z taženého železobetonu, na vnější straně širšího válce je zavěšena ocelová konstrukce s hliníkovým pláštěm. Uvnitř se nacházejí hotelové pokoje o kapacitě 55 lůžek a 20 přistýlek, restaurace a televizní zařízení. Z vrcholu Ještědu můžete spatřit krásy širokého okolí, dohlédnout se dá dokonce na pražský Petřín.
Autor: efa
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura VII. - od pomníku k metronomu
Moderní architektura VI. - Baťův mrakodrap
Moderní architektura V. - Danube House
Článek byl zobrazen 9861 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Domácí vodíková terapie ImunoH2!
Vodíkové terapie pomáhají při respiračních onemocněních, výrazně ulevují od postcovidových potíží, při chronické únavě a poruchách spánku. Vodíkové inhalace si můžete dopřát v klidu svého domova anebo při návštěvě našeho ImunoH2 centra, Praha 9Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých místTepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.
Další články na téma Architekti a projektanti

Moderní architektura VI. - Baťův mrakodrap
Tentokrát se v našem seriálu o architektuře podíváme za hranice naší metropole, a sice do Zlína. Tady vedle jiných zajímavých objektů najdeme také funkcionalistický skvost meziválečné éry, tzv. Baťův mrakodrap neboli Budovu č. 21.

Nízkoenergetická a pasivní výstavba: nová výzva pro projektanty
Téměř nulová energetická náročnost – od začátku roku 2016 nutnost pro domy veřejné správy se zastavěnou plochou nad 1500 m2, od ledna 2020 potom pro úplně všechny nově vznikající stavby. Stejně jako bude v následujících letech stoupat počet veřejných i soukromých staveb, které budou vyhlášce podléhat, bude stoupat i poptávka po projektantech schopných dodržet podmínky pro nízkoenergetické a pasivní stavby.

Domek v řadové zástavbě – výhoda, či nevýhoda?
Také zvažujete koupi domu v řadové zástavbě? Pak se od ní nenechte odradit žádnými mýty o kompromisech, ani často používaným hanlivým označením „panelák naležato“. Podívejme se racionálně, co lze od takového bydlení očekávat a jaké nám přináší výhody a nevýhody.

Propojení podlaží a vznik otevřeného prostoru
Okouzlují vás neobvykle řešené prostory, neočekávané průhledy anebo grandiózně tvarovaná schodiště. Možná právě něco z toho dokáže oživit váš dům a věnuje mu do vínku punc jedinečnosti a originality.

Nový stavební zákon a projekty rodinných domů
Od 1. 7. 2024 začal platit nový stavební zákon. Zavedených změn je celá řada, zaměřili jsme se na ty, které se týkají projektování novostaveb typových a individuálních rodinných domů.

Moderní architektura XIII. - Janáčkova konzervatoř Ostrava
Od roku 1996 zdobí ostravskou Českobratrskou ulici v centru Ostravy nový komplex budov Janáčkovy konzervatoře. Rozlehlá budova oranžovohnědé barvy je tvořena historickou školní budovou a novou přístavbou.

Vybudování obytného podkroví – snadno a rychle
Podkrovní místnosti mají svůj půvab a romantiku. Atypické prostory, díky šikmým stěnám v podkroví, poskytují zajímavá řešení místností.Pokud se chystáte přeměnit půdní prostor nebo plánujete novostavbu se šikmou střechou, je sádrokarton pro výstavbu podkroví přímo ideální stavební materiál.

Moderní architektura IX. - Loosova vila
Mezi nejvýznamnější funkcionalistické stavby v České republice patří takzvaná Loosova neboli Müllerova vila v pražských Střešovicích. Skvost meziválečné architektury navrhl Adolf Loos společně s architektem Karlem Lhotou.