První díl: Dům snů naruby a zevnitř

Soutěžící vybírali ze čtyř možných variant, které jim nabídl autor projektu Ing. arch. Josef Smola. Vlastníma rukama uvedli soutěžící páry do života dům na hranici mezi nízkoenergetickou a pasivní stavbou. Je to bydlení, které doposud nemá v České republice obdoby.

Vjezd na pozemek zdobí okrasný a zároveň i užitečný strom – muchovník (lat. Amelanchier), který tu byl slavnostně vysazen v pondělí 18. května 2009. Strom bude dlouhá léta připomínat výhercům období, kdy bojovali o největší výhru svého života.

Dům je založen do mírného svahu. Novostavba, která je začleněna do kontextu okolní zástavby působí zcela nekonfliktně, poklidně a nedominantně. Nízká horizontální silueta podélného křídla s převýšenou podkrovní částí tvoří pohledovou podnož střešní nástavbě. Její zelená pultová střecha kopíruje sklon terénu. K součástem stavby patří i terasa a nekrytý bazén. Terasy v bezprostřední blízkosti domu tvoří dřevěné panely z tropického plantážového dřeva. Obě střechy jsou vegetační – plochá střecha v prvním podlaží i pultová střecha druhého podlaží. V projektu je využita velmi populární a přitom nejjednodušší varianta zelené střechy, tzv. úsporná střecha Optigreen.

Východní pohled

Západní pohled

Finální verze určuje podobu projektu jako dvoupodlažní, nepodsklepený samostatně stojící rodinný dům. Kompozice rodinného domu vybaveného garáží v rámci dispozic domu vychází z tvaru pozemku.   Garáž je připojena k veřejné komunikaci lemující pozemek z jihu takzvanými vegetačními tvárnicemi. Na vlastním pozemku je tu k dispozici novým obyvatelům domu jedno stání pro osobní auto v garáži a dvě místa na zpevněné ploše z vegetačních tvárnic.

Dům snů je stavebnice
Z hlediska volby konstrukčního systému je dům navržen jako moderní panelová dřevostavba na principu stavebnice. Samostatný rodinný dům stojí na výměře pozemku 1 209 m2. Stavba disponuje na dvou podlažích jednou bytovou jednotkou. Bytová úhrnná podlahová plocha činí 190 m2 a nebytová plocha má 28 m2.

Konstrukčně i dispozičně je rodinný dům navržen jako flexibilní projekt. Koncepce umožňuje plnou variabilitu vnitřního prostoru. Znamená to velmi snadné provedení dispozičních změn i do budoucna, podle vyvíjejících se požadavků uživatele.

Podélný řez

Boční řez

Dům snů se staví jako ekologická a energeticky úsporná dřevostavba představující nové materiály a technologie. Realizace objektu přímo vybízela k použití systému zajišťujícího ohřev teplé vody, vytápění a chlazení, řízené větrání s rekuperací tepla včetně filtrace vzduchu a také optimální využití slunečních a vnitřních tepelných zisků.

Vytápění obytných místností je řešeno teplovzdušně pomocí cirkulačního vytápění. Interiérový vzduch je nasáván v chodbě domu, průchodem přes vzduchotechnickou jednotku je filtrován, čímž se snižuje prašnost v interiéru.

V Domě snů byla použitá krbová vložka s externím přívodem vzduchu, která byla obestavěna cihlami z nepálené hlíny. Tento typ cihel má jedinečný design, výborné akumulační schopnosti, přijímá a odevzdává vlhkosti do ovzduší a příznivě působí na lidské zdraví. Velikost obestavěného prostoru je 1,9 x 1,2 m na výšku 2,5 m. Tloušťka akumulační stěny 0,3 m.

Kromě krbu z hliněných cihel je v Domě snů v 1. patře mezi dětskými pokoji místo sádrokartonů použita hliněná omítka v tloušťce 3 cm. Hliněné omítky Claygar jsou schopny výrazně pohlcovat škodlivé látky, například kuchyňské páry, cigaretový kouř a ostatní látky způsobující potíže alergikům. Nevýhodou hliněných omítek je mokrý proces výstavby a dlouhá doba na vytvrdnutí.

V Domě snů se samozřejmě řešilo co nejlepší utěsnění oken. Okenní rámy z části kryjí tepelněizolační dřevovláknité desky. Vnitřní těsnění je s fólií, která zajišťuje vzduchotěsnost a parotěsnost. K vnějšímu těsnění se použila komprimovaná páska. Ta zabezpečuje vodotěsnost směrem dovnitř a paropropustnost směrem ven. Dřevěná eurookna SOLID COMFORT měla v Domě snů téměř svou premiéru. Snahou bylo nejen vyhovět platné ČSN na tepelnou ochranu budov, ale i náročnějším požadavkům na nízkoenergetické a pasivní domy.

Stále panuje mezi lidmi názor, že když dřevo hoří a dá se s ním topit, tak není vhodné jako stavební materiál. Jsou konzervativní a dřevostavbám nevěří. Naštěstí už většina mladých lidí zájem o dřevostavby má a dá se předpokládat, že jejich počet se v budoucnu bude zvyšovat. Je to možná také proto, že firmy se snaží zvyšovat kvalitu vlastních staveb a získávají si řadu certifikací, které jsou zárukou vysoké kvality.

Autor: Alexandra Rohanová