Moderní architektura ve světě XIV. - Alexandrijská knihovna
23.10.2007
Na místě někdejšího majáku na ostrově Faru, který byl jedním z původních sedmi divů světa, a nedaleko místa, kde stála slavná starověká Alexandrijská knihovna, vyrostla na přelomu tisíciletí její moderní nástupkyně, jež má být prostředníkem mezi západním a východním světem.
Knihovna ve tvaru zkoseného disku se rozkládá na ploše 45 tisíc metrů čtverečních. Je postavena z hliníku a skla, jižní stěna je z asuánské žuly do níž jsou vyryta písmena abecedy všech jazyků světa. Klenutý strop uvnitř budovy podpírají desítky elegantních sloupů z oxidované mědi ve tvaru papyrů. Mezi nimi se nachází rozlehlá čítárna rozdělená do 14 kaskádovitých teras s dvěma tisíci studijních míst, z nichž některá mají výhled na moře.
Knihovnu obklopuje bazén, který ochlazuje a zvlhčuje vzduch kolem celé budovy. Střecha navíc propouští světlo dovnitř, ale zabraňuje ohřívání vzduchu v knihovně. Společně se stěnami je zároveň protihlukově izolována. Také vnitřní vybavení je poctivé a kvalitní, zmínit můžeme například dubové podlahy pohlcující hluk či obložení ze zimbawské žuly.
Bibliotheca Alexandrina má speciální dětské oddělení, sekci pro mládež i pro nevidomé, najdeme tady planetárium vybavené technologií Imax screen, mezinárodní knihovnickou školu i konferenční centrum nebo muzeum kaligrafie a muzeum vědy. Je zde rovněž laboratoř pro restaurování a údržbu starých tisků. Ročně zde proběhne na 500 doprovodných akcí.
Poselstvím Alexandrijské knihovny je navázat na slavné centrum antické vzdělanosti, které asi tři stovky let před naším letopočtem založili Ptolemaiovci. Studovali tady Archimedes či Erastotenes a knihovna uchovávala i vzácné spisy Platónovy či Sokratovy. Ve svých fondech uchovávala ve své nejslavnější době až 700 tisíc papyrových svitků. Bohužel vše bylo zničeno zhruba 50 let př.n.l. během požáru při dobývání města Césarem. Na slavnou historii odkazuje mimojiné také vstupní žulový portál knihovny, do něhož jsou vytesány hieroglyfy a staré matematické vzorce.
Jedenáctipatrový, sto šedesát metrů dlouhý válec, který má svítit do světa jako egyptský bůh Ra čili egyptské slunce, byl u břehu Středozemního moře postaven díky společné snaze egyptských představitelů a organizace UNESCO. Z celkové sumy 220 milionů dolarů, které budova spolkla, pochází téměř polovina od zahraničních dárců a zbytek od egyptské vlády. Od počátku stavbu provázejí vedle nadšených hlasů také vyjádření odpůrců, kteří tvrdí, že finanční prostředky měly být v zemi plné negramotných lidí využity lépe a efektivněji.
Výstavba byla dokončena už v roce 1997, slavnostního otevření se však dočkala až v říjnu 2002. Vybavení knihovny však ještě ani dnes stále není dostatečné. Její kapacita čítá kolem osmi milionů svazků, avšak doposud pečuje "pouze" o několik set tisíc kusů knih, map a rukopisů. Všechny jsou však digitalizovány a jsou mezi nimi jak některé vzácné starověké spisy, tak i třeba internetový archiv s náhledy miliónů webových stránek. Několik set pracovníků se stará o to, aby "duchovního jmění" přibývalo.
Pravdou je to, že zatím knihovnu navštěvují spíše turisté než studenti sousední Alexandrijské univerzity. Ale ať už je její současné využití jaké chce, jedno jí upřít nelze - jedná se o pozoruhodný objekt moderní architektury, a to jak vizuálně, tak i technickým zázemím a vybavením. Za duchovního otce projektu je označován egyptský historik Mustafa al-Abbadi, faktickým tvůrcem se pak stala malá norská kancelář Snohetta and Hamsa Associates, jejíž návrh v soutěži zvítězil. Autorské konsorcium za knihovnu získalo architektonickou cenu Aga Kahn Award.
Autor: efa
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XIII. - Výjimečné domy
Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 9509 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Tepelná čerpadla Mach – Chameleon
Vysoce výkonná česká tepelná čerpadla Mach Chameleon. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s dlouholetou tradicí. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých míst.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Moderní rodinné domy ze zateplených tvárnic Durisol
Zateplené tvárnice DURISOL mají řadu předností. Domy stavěné z tohoto systému jsou navíc moderní, promyšlené do posledního detailu a krásné. Prohlédněte si náš katalog RD!Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Terasy na klíč - rok 2024 na nové terase
Terasy a ploty, WPC i dřevěné materiály, různé dekory, realizace na klíč profesionálně a kvalitně. Terasová prkna skladem, vyberte si terasu na našem e-shopu nebo nás navštivte v terasovém centru a objednejte si termín realizace včas. Poradíme vám s projektem dle vašich představ.
Další články na téma Architekti a projektanti
Propojení podlaží a vznik otevřeného prostoru
Okouzlují vás neobvykle řešené prostory, neočekávané průhledy anebo grandiózně tvarovaná schodiště. Možná právě něco z toho dokáže oživit váš dům a věnuje mu do vínku punc jedinečnosti a originality.
Ideální rodinný domek pro milovníky velkých prosklených prostor
V malé vesnici na Vysočině nedaleko Jihlavy vyrostl před pár lety útulný rodinný dům, jehož kouzlo spočívá především v nenásilném zasazení konceptu domku do exteriéru, ve velkých prosklených plochách obvodových zdí, v otevřených prostorech, ve využití kvalitních přírodních materiálů s přiznáním jejich přirozených vlastností a barev či v kombinaci nového se starým až starožitným, a to vše se zachováním čisté elegance, decentnosti a vzdušnosti.
Moderní architektura IV. – Zlatý Anděl
Na podzim to bude přesně pět let, co byl na frekventované křižovatce na pražském Smíchově slavnostně otevřen obchodně administrativní komplex Zlatý Anděl navržený světově uznávaným architektem Jeanem Nouvelem.
Bydlení v oblacích
Evropa má další obytný mrakodrap. Ve švédském Malmö vyrostlo za zhruba čtyři a půl roku otáčející se torzo neboli Turning Torso. Nabízí luxusní bydlení v jednom ze sto padesáti bytů a výhled až do dánské Kodaně.
Dřevěná stavba roku 2012 - Dům v Oboře v CHKO Český les
Sjednotit stavbu domu s okolní krajinou není pro architekty často vůbec jednoduché. A dosáhnout toho, aby se dům a příroda navíc ještě pozitivně ovlivňovali, je mnohdy téměř nemožné. Architektu Domu v Oboře se to však povedlo. Do překrásné krajiny CHKO Český les se mu podařilo citlivě zasadit dům, který uchvacuje nejen svou originální architekturou.
Moderní architektura XXIII. – Hotel Josef
Přímo v centru Prahy vyrostl před více než třemi lety pozoruhodný skvost z dílny Evy Jiřičné, úspěšné české architektky žijící v Londýně, která je autorkou mnoha zásadních budov, jež se zapsaly do dějin moderní architektury. Jedná se o čtyřhvězdičkový Hotel Josef v ulici Rybná 20.
Moderní architektura XXX. - Nová radnice Ostrava
Hlavní dominantou "ocelového srdce republiky" je bezesporu budova Nové radnice. Jedná se o největší radniční komplex v České republice, který je momentálně sídlem statutárního města Ostravy, Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, Moravskoslezské vědecké knihovny, pobočky České spořitelny a detašovaných pracovišť několika ministerstev. Nachází se zde i radniční restaurace.
Moderní architektura ve světě XVII. - Allianz Arena Mnichov
Sto dvacet tisíc metrů krychlových betonu, dvaadvacet tisíc tun oceli nebo 100 kilometrů kabelů - tak obrovské množství materiálu bylo použito při stavbě fenomenálního fotbalového stadionu v německém Mnichově, který je jedním z nejmodernějších, největších a zároveň i nejdražších stadiónů na světě.
