Moderní architektura ve světě XIV. - Alexandrijská knihovna
23.10.2007
Na místě někdejšího majáku na ostrově Faru, který byl jedním z původních sedmi divů světa, a nedaleko místa, kde stála slavná starověká Alexandrijská knihovna, vyrostla na přelomu tisíciletí její moderní nástupkyně, jež má být prostředníkem mezi západním a východním světem.
Knihovna ve tvaru zkoseného disku se rozkládá na ploše 45 tisíc metrů čtverečních. Je postavena z hliníku a skla, jižní stěna je z asuánské žuly do níž jsou vyryta písmena abecedy všech jazyků světa. Klenutý strop uvnitř budovy podpírají desítky elegantních sloupů z oxidované mědi ve tvaru papyrů. Mezi nimi se nachází rozlehlá čítárna rozdělená do 14 kaskádovitých teras s dvěma tisíci studijních míst, z nichž některá mají výhled na moře.
Knihovnu obklopuje bazén, který ochlazuje a zvlhčuje vzduch kolem celé budovy. Střecha navíc propouští světlo dovnitř, ale zabraňuje ohřívání vzduchu v knihovně. Společně se stěnami je zároveň protihlukově izolována. Také vnitřní vybavení je poctivé a kvalitní, zmínit můžeme například dubové podlahy pohlcující hluk či obložení ze zimbawské žuly.
Bibliotheca Alexandrina má speciální dětské oddělení, sekci pro mládež i pro nevidomé, najdeme tady planetárium vybavené technologií Imax screen, mezinárodní knihovnickou školu i konferenční centrum nebo muzeum kaligrafie a muzeum vědy. Je zde rovněž laboratoř pro restaurování a údržbu starých tisků. Ročně zde proběhne na 500 doprovodných akcí.
Poselstvím Alexandrijské knihovny je navázat na slavné centrum antické vzdělanosti, které asi tři stovky let před naším letopočtem založili Ptolemaiovci. Studovali tady Archimedes či Erastotenes a knihovna uchovávala i vzácné spisy Platónovy či Sokratovy. Ve svých fondech uchovávala ve své nejslavnější době až 700 tisíc papyrových svitků. Bohužel vše bylo zničeno zhruba 50 let př.n.l. během požáru při dobývání města Césarem. Na slavnou historii odkazuje mimojiné také vstupní žulový portál knihovny, do něhož jsou vytesány hieroglyfy a staré matematické vzorce.
Jedenáctipatrový, sto šedesát metrů dlouhý válec, který má svítit do světa jako egyptský bůh Ra čili egyptské slunce, byl u břehu Středozemního moře postaven díky společné snaze egyptských představitelů a organizace UNESCO. Z celkové sumy 220 milionů dolarů, které budova spolkla, pochází téměř polovina od zahraničních dárců a zbytek od egyptské vlády. Od počátku stavbu provázejí vedle nadšených hlasů také vyjádření odpůrců, kteří tvrdí, že finanční prostředky měly být v zemi plné negramotných lidí využity lépe a efektivněji.
Výstavba byla dokončena už v roce 1997, slavnostního otevření se však dočkala až v říjnu 2002. Vybavení knihovny však ještě ani dnes stále není dostatečné. Její kapacita čítá kolem osmi milionů svazků, avšak doposud pečuje "pouze" o několik set tisíc kusů knih, map a rukopisů. Všechny jsou však digitalizovány a jsou mezi nimi jak některé vzácné starověké spisy, tak i třeba internetový archiv s náhledy miliónů webových stránek. Několik set pracovníků se stará o to, aby "duchovního jmění" přibývalo.
Pravdou je to, že zatím knihovnu navštěvují spíše turisté než studenti sousední Alexandrijské univerzity. Ale ať už je její současné využití jaké chce, jedno jí upřít nelze - jedná se o pozoruhodný objekt moderní architektury, a to jak vizuálně, tak i technickým zázemím a vybavením. Za duchovního otce projektu je označován egyptský historik Mustafa al-Abbadi, faktickým tvůrcem se pak stala malá norská kancelář Snohetta and Hamsa Associates, jejíž návrh v soutěži zvítězil. Autorské konsorcium za knihovnu získalo architektonickou cenu Aga Kahn Award.
Autor: efa
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura ve světě XIII. - Výjimečné domy
Moderní architektura ve světě XII. - Opera v Sydney
Moderní architektura ve světě XI. - Guggenheimovo muzeum Bilbao
Moderní architektura ve světě X. - Pyramida v pařížském Louvru
Moderní architektura ve světě IX. - Selfridges Jana Kaplického v Birminghamu
Moderní architektura ve světě VIII. - Hala Globen ve Stockholmu
Moderní architektura ve světě VII. - Kolektivní bydlení podle Le Corbusiera
Moderní architektura ve světě VI. - Burj Al Arab v Dubaji
Článek byl zobrazen 10179 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.
Další články na téma Architekti a projektanti
Cesta k novému domu začíná nákupem pozemku
Během posledních dvou let výrazně stoupl počet klientů, kteří koupili "špatný" pozemek. „Náš program Pozemkový servis je reakcí na přání klientů. Zaplnili jsme poslední mezeru v nabídce našich služeb a od března tak nabízíme široký servis spojený s hledáním, prověřením a financováním pozemků,“ říká ředitel Ekonomických staveb David Mencl.
Program Génius - nechte slunce platit hypotéku!
Už loňský veletrh FOR ARCH představil naprosto šokující novinku, kterou je program Génius společnosti Ekonomické stavby. „Přišli jsme na český trh s novým modelem financování, který můžeme opravdu nazvat jednoduše – geniální,“ říká David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby.
Typový projekt rodinného domu se dvěma byty nebo dvojdům?
Při řešení bytové situace již někteří z Vás narazili na otázku, zda se nevyplatí v rámci výstavby rodinného domu, který obvykle nabízí jednu bytovou jednotku postavit tzv. dvojdům. Je ale dvojdům a dům se dvěma byty totéž?
Moderní architektura XXIV. - Zastávka v Liberci
David Černý, autor proslulých miminek na Žižkovské věži, sochy obráceného koně na Václavském náměstí či čůrajících postav před pražským podnikem Hergetova cihelna, oživil jednu jinak fádní křižovatku v centru Liberce.
Moderní architektura ve světě III. -
Třiapadesátiletý Francouz Dominique Perrault patří mezi nejvýraznější světové architekty současnosti. Když se podíváme na mapu jeho děl, jsou roztroušena po celé Evropě a několik jich realizoval v rámci globalizace i v Asii a v Americe bez ohledu na svou státní přislušnost. Jeho nejnovějším projektem jsou tzv. "Meta-Buildings".
Kdo získal titul Stavba roku 2009?
Už posedmnácté se letos utkaly realizované projekty na území ČR o titul Stavba roku, který je každoročně udělen pěti objektům. Letos v klání pětapadesáti přihlášených projektů zvítězily Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Bytový dům na Topolce, City Park Jihlava, nové spojení pražských nádraží a I. etapa komplexu Classic Business Park.
Moderní architektura XXI. - Porsche Museum ve Stuttgartu
Německé město Stuttgart je pro mnohé synonymem světa automobilů. Právě tady - na místě, kde už před sedmi desítkami let vznikaly první návrhy luxusních sportovních vozů - byla poslední lednový den letošního roku otevřena stálá expozice všech slavných modelů Porsche.
Moderní architektura ve světě XXVII. - Maxxi Muzeum
Letos v dubnu bylo v Římě otevřeno muzeum pro 21. století. Stavbu, která není jen jedním objektem, ale spíše jakýmsi "polem budov", navrhla světoznámá architektka Zaha Hadid. Nedávno za Muzeum nazvané Maxxi získala prestižní Stirlingovu cenu.